Datum minimální trvanlivosti vs. datum spotřeby

Při nákupu potravin si často všímáme data uvedeného na obale. Málokdo si ale uvědomuje, že "spotřebujte do" a "minimální trvanlivost do" nejsou totéž. Oba údaje se týkají čerstvosti a bezpečnosti potravin, ale každý má jiný význam i důsledky. Pojďme si v tom udělat jasno.

1. Datum použitelnosti – „Spotřebujte do“

Tento údaj najdete především na rychle se kazících potravinách, které mohou být po určité době zdravotně nebezpečné. Typicky jde o chlazené maso a ryby, lahůdky a pomazánky, mléčné výrobky s krátkou trvanlivostí, čerstvé těstoviny apod.

Potraviny s prošlým datem použitelnosti by neměly být konzumovány, protože mohou obsahovat škodlivé mikroorganismy, i když vypadají a voní normálně. Výrobci proto tento údaj nastavují tak, aby zajistili zdravotní nezávadnost.

Po uplynutí data použitelnosti je výrobek neprodejný a nevhodný ke konzumaci. Pokud dojde k překročení data, raději produkt vyhoďte.

2. Datum minimální trvanlivosti – „Minimální trvanlivost do“

Tento údaj se týká zejména trvanlivých potravin, které se nekazí tak rychle. Patří sem např: těstoviny, mouka, rýže, kaše,  sušenky, konzervy, káva, čokoláda, koření, cereálie apod.

Datum minimální trvanlivosti říká, do kdy si potravina zachová své typické vlastnosti – chuť, vůni, barvu či konzistenci. Po tomto datu může být produkt mírně změněn, ale není zdravotně závadný.

U potravin s minimální trvanlivostí se řídíme rozumem a smysly. Potraviny s prošlou minimální trvanlivostí lze za určitých podmínek prodávat i konzumovat. Zkontrolujte, zda potravina nezměnila barvu, chuť nebo vůni – pokud je vše v pořádku, můžete ji bez obav použít i po datu.

Proč to znát?

Rozlišení těchto dvou údajů nám pomáhá snížit plýtvání potravinami, chovat se zodpovědněji k životnímu prostředí a nakupovat chytře – i zlevněné zboží po minimální trvanlivosti může být kvalitní a bezpečné.